Příběh nebo "Pohádka"..(co sdělují a i vysvětlení)..v Pravdě..

 Příběh nebo "Pohádka"

Příběh nebo "Pohádka"...každý to asi zná ze svého dětství, ale i třeba z dospělosti, z života..

Napadlo ale někdy někoho, jak každá "Pohádka" vznikla? "Pohádka" či příběh, nebo i báje...nic nevzniká, aniž by to na něčem z Pravdy nestálo. Mám tím na mysli vyprávění a "Pohádky" z dřívější doby, kdy teprve takové příběhy začínaly..

Začínalo to na Pravdě postavené a základy těchto vyprávění byly jisté. Některé příběhy či "Pohádky" vznikaly z nepochopení, jiné z překvapení, nebo obavy a jiné z nevysvětlitelné pohnutky. Někteří i sami něco zažili...a jiní jen o něčem slyšeli. A když se to neslo a šířilo dál a dál...vznikaly příběhy, "Pohádky" a báje..

Vezměte si například báji, ve které se nachází postava "Herkules". I takový muž opravdu byl, existoval a i žil. Stejně tak, jak funguje u někoho Telepatie nebo poznání "Budoucnosti", tak kdysi žil i někdo, kdo měl v sobě vládu nad vlastní ohromnou silou. Tato postava byla skutečná, a mnoho příběhů o něm i vypráví. Některé byly pravdivý a některé i přikrášlený, ale tento muž byl skutečný a opravdový..

Dalším příkladem může být příběh či "Pohádka"..o "Princezně obětované pro draka". I tento příběh pravdivé kořeny má. Jen nešlo přímo o draka, jak si představujeme z bájí...šlo o "bestii". Některá měla i křídla, ale ne vždy každá "bestie" je měla...ale to podstatné u nich bylo to, že živily se krví a masem ze svých obětí. Nešlo ale vždy o Princezny, či bohatý, ale o všechny...co měli blonďaté vlasy a modré oči. A důvodem těchto znaků, co bylo viditelné na oběti, bylo to...že tím se vyznačovaly a vyznačují Čisté Bytosti...bez klonování a genetických znaků. Ale tyto "bestie" byly a jsou přesvědčené, že tyto Bytosti jsou hlavně Čisté jen do dospělosti své..

Během dospívání se ale některé Bytosti (s vyšší vlastní vibrací)...díky své vlastní ochraně...se i samy o sobě navenek (fyzicky) mění, aby se nestaly pro tyto "bestie" potravou a obětí. Energií svojí vnitřní...přeměňují své znaky fyzické vnější a vizuální, aby zakryly, jaká Energie se v nich Opravdu nachází. Mění se jim barva očí, ale i zbarvení vlasů samo o sobě..

Všimli jste si někdy, jak málo je takových, co mají modré oči a blonďaté vlasy ve své dospělosti (myšleno přírodní barva vlasů bez barvení) ? A to, i když byly takový jako děti.. Proč asi..(?)

Takové "bestie" však ještě žijí stále...nejvíce je jimi nakažena Anglie, Amerika..a nachází se i na Novém Zélandě, na Aljašce, v Irsku, i tam, kde je Asie a Indie..z části Austrálie. Jsou ale i na mnoha jiných místech na Světě, ale tam to není tak časté, a nejsou tam v takových houfech..

A jelikož se mnoho Čistých Bytostí moc navenek vizuálně (modré oči a blond vlasy) neprojevují (dívky, ale ani chlapci), tak tím jiní ze země "mizí", protože je "bestie" používají ke svému "přežití". Například bezdomovci, lidé bez přístřeší, jakékoli děti, lidé samotní...a nebo z odlehlých míst, kde lidé žijí v osamocení daleko od druhých, a kde se své pomoci nedovolají. Tyto "bestie" je k "rituálům" svým používají, ale to jen jako hry pro ostatní, či při "přijímání druhých", ale v Pravdě "rituály" nepotřebují...a za živa ze svých obětí krev vypijí a jejich těla i snědí..

Toto začalo již před mnoha a mnoha lety, tak není divu, že vznikaly i takové příběhy, buď...že si to neuměli vysvětlit a jak toto pojmout...a na některých místech brali lidé tyto "bestie" dokonce i za "Bohy". Báli se jich...a tak raději někoho obětovali, aby na čas klid měli ve zbytku své osady. Některým "bestiím" stačilo mít na "obětním oltáři" neposkvrněné panny, aby se tak tyto "bestie" rozmnožovaly a tím geneticky těla Dobrých Bytostí degenerovaly. Tímto způsobem se tak tomu dělo například i v dávném Egyptě..

Dalším dobrým příkladem je například "Pohádka", příběh..o "Hloupým Honzovi". I taková Bytost opravdu byla. Nemusel to být Honza, ale i takových více bylo, co oplývali svojí chytrostí...a nemuseli být hmotně "bohatí". V tomto případě, o kterém pocházel prvně tento příběh...tak ten byl lenivý, nepředřel se, ale za to měl veliký důvtip...sálala z něho radost i chytrost a z ničeho si hlavu nedělal. Věděl přesně, co kdy by udělal, a tím i druhým mnohokrát pomáhal.

Stejně tomu tak bylo i u příběhu "Chytré horákyně". I tam chytrost a důvtip byly na místě..

Dalším příběhem by mohl být...o "Princezně na hrášku".. V Pravdě šlo o ženu, která byla tak vnímavá, že cítila i hrách pod mnoha duchnama. Čímž se z ní...díky "ojedinělému" cítění v té době...stala i nevěsta..

Dalším krásným příběhem je "Pohádka" o "Popelce"..

Šlo o krásnou dívku, která přišla o matku při porodu a poté časem i o otce. Tím zůstala u zlé macechy, která měla vlastní a rozmazlené dcery. Zde šlo hlavně o zášť i žárlivost...a to v plném rozsahu. I tyto věci se dějí běžně mezi lidmi, ale v tomto případě to mělo krásný a romantický konec. Popelka...krásná to mladá dívka...měla na konec štěstí v Lásce, a našla tak i štěstí ve svém "smutném" žití, kde byla jako služkou pro ty 3 zlé ženy (macecha a její dcery)..

Takto by se mohlo pokračovat do nekonečna, protože příběhů, bájí a "Pohádek"...bylo mnoho vyřčených, napsaných, ale i zažitých. Dalo by se o tom psát a sdělovat do nekonečna..

Ale ta nejdůležitější podstata toho všeho, co v nich je obsaženo, je...Pravda velká, ale hlavně to, jak funguje Dobro a Zlo. A že vše Dobré stejně nad vším Nedobrým a nekalým nakonec pokaždé zvítězí..

A tak to je ve skutečnosti i v tomto Světě...a jinak tomu nebude..

Stejně tak, když se sděluje, že "Lež má krátké nohy", protože tím se myslí, že Lež nikam neuteče...a vždy vyjde najevo. Tím je konfrontována Pravdou..

Nebo přísloví "Strach má velké oči"...tím je myšleno, že ten, kdo se bojí, tak sám si strach v sobě přiživuje a ve Strachu každý vše vidí mnohem větší a horší, než-li to je ve Skutečnosti..

Přísloví "Jen s Pravdou dál dojdeš"...také Pravda, protože tím značí, že i když je Pravda nemilá, nebo bolí, tak i tak si každý rozumný a moudrý váží upřímnosti, než-li her a lží..

Přísloví "Láska hory přenáší"...netýká se jen mezi partnery, ale jde o Pravdivé rčení...že nad Dobro, Dobré úmysly, Pravdu, Lásku nic není. Vše Dobré je silnější, než-li to, co není. Pokud je někdo v Dobrém naladění, pak vše zvládne a dokáže. Více se mu toho splní a ve svém žití je šťastný, v radosti. Kdo je vnitřně vyvážený, vyrovnaný, ten i ví si se vším rady, protože není zmatený, stále napřemýšlí nad "blbostmi"...je bez strachů i paniky a vše řeší v naprostém klidu. Pokud někdo na něj jakkoli útočí, pak i adekvátně a v Pravdě mu náležitě v klidu vše vrátí. Stačí bez křiku a řvaní mít hlas pevný a rázný, v to'nu mírně zvýšený...a argumentovat v Pravdě jen Pravdou, jak se věci ve Skutečnosti mají. A tím Lež a Nedobré Energie již nemají nic, co na to říct či učinit. Dojdou jim slova, protože nad Pravdu nikdo žádnou Lež nemá. Což je holá Pravda...ale k tomu je i zapotřebí plně znát přísloví..

"Važ slova"..

Což znamená, že v plné Pravdě nemluví a nejedná nikdo...kdo je horlivý, impulzivní, kdo nemá chladnou, klidnou hlavu, a ani ten, kdo je plný emocí. Proto i ten, kdo je vnitřně vyvážený, vyrovnaný, klidný...tak ten i přesně ví, kdy a co jak použít, kdy jak jednat, nebo co jak říct v jakékoli situaci a za všech okolností. Umí komunikovat s kýmkoli a na jakékoli bázi, tím i o čemkoli. Má porozumění...a dokáže i plno věcí vysvětlit druhým. Je v Dobrém a stálém vnitřním naladění..

V příbězích a "Pohádkách" je plno Pravdy, proto je důležité soustředit se...o čem vypráví, co je podstatou v těchto příbězích, ale i to, jaké se tam ukazují protiklady a jak to i končí..

Objevte v nich Podstatu daného příběhu. Objevte hlavně i Podstatu svého žití...a zjistěte, jakým směrem míří.. 

Uvědomění si vlastních věcí a vlastního žití...je velice důležitý. A jaký příběh by byl psán o Vás samých ? O jakém tématu by byl ? Na co by poukázal, aby pomohl i druhým k Uvědomění si...všeho. Všeho Dobrého i Zlého, co je důležité a co je jen povrchní, co dělat správně a od čeho se plně vzdálit, co ve svém žití či v sobě mít a co naopak k sobě Nepustit..

A o tom jsou právě příběhy a "Pohádky"...k poučení a k Otevření vlastních očí, ale i k správnému Uvažování, ale hlavně k Otevření vnímání i cítění (protože příběhy a "Pohádky" se prociťují), což je přes Srdce a cit vnitřní..

💖