V době Titanicu..v Pravdě..

 V době Titanicu..

Byla jedna mladá dívka, žena..která na Titanicu v té době plula a jen do té doby žila..

Její cesta v tento osudný den směřovala domů jen, kde setkat se měla se svojí rodinou. Čekali na ni rodiče a i s mladší sestrou..

Tato mladá žena z cest svých se vracela, když za prací svou tvořící byla. Ona šila krásné šaty pro dámy, které byly z "vyšší" třídy, ale někdy i pro známé, nebo blízké, i kdyby na ně neměly.. Zcestovalá byla již více..byla ve Francii, ale také v Anglii, i když pocházela z Jižní Ameriky. Byla mo'dní návrhářka, jako "ikona" sama..protože i ona krásné šaty na sobě měla. A toho dne nebylo tomu jinak..

Díky tomuto umu..po ušití krásných šatů, které poté měla a nosila je i sama..s mnoha lidmi se znala. Přesněji, oni "obdivovali" ji a hlavně to, co ona umí a i s grácií nosí. Její díla byla skvost sám.. Nádherná podívaná.. A ani toho dne tomu nebylo jinak..

Stalo se to na velkolepé lodi, kterou právě v té době pojmenovali Titanic..a která prvně vyplula dne 14.4.1912..

Tato loď byla velkolepá a majestátní, díky čemuž nikdo nevěřil, že by se mohla vůbec někdy potopit..a to ještě ke všemu v den jejího prvního vyplutí přes oceán Atlantik..

Na lodi toho dne..přes odpoledne a také přes večerní hodiny..tato mladá žena seznámila se s vícero lidmi, ale byla mezi nimi i jedna mladá dívka, která také tímto způsobem cestovala, aby se "bezpečně" dopravila ke své rodině. Ta se skládala z rodičů, staršího bratra a mladší adoptivní sestry..které se ujali, protože se stala náhle sirotkem, ale oni ji znali, a chtěli jí v této těžké ráně osudu ulehčit..

Tato mladá dívka cestovala jen se svojí matkou..a velice rychle se sblížila a spřátelila s onou mladou návrhářkou. A velice si přála, aby je pak někdy u nich doma navštívila. Více tím ale myslela na svého staršího bratra, protože si velice přála, aby se s jejím bratrem seznámila..

Byla si takřka jistá, že by se mu zalíbila, protože i ona sama ji měla během těch pár chvil velice ráda. Viděla, že je milá, hodná, velice velkorysá, ráda pomáhá..stálý úsměv na své tváři měla a byla velice krásná žena. Velmi přitažlivá, hlavně tím, jaké bylo její vystupování před lidmi, ale ještě více tím, kým a jaká byla vnitřně a Bytostně. Žádnou jinou takovou doposud nepoznala..

Mladá žena návrhářka ráda nabídku pozvání přijala..nechtěla by, aby tyto dvě ženy zklamala.. Pro radost jim svolila, a ohledně sebe to brala jako příjemný výlet do neznáma. Na místo, kde to nezná a kde ještě nebyla..

Mladá dívka jí pomalu dokonale popsala svého bratra. Jaký je a jak i vypadá. Byl sympatický jistě..ale mladá návrhářka cítila, že vnitřně to u něj kolísá. Výkyvy nálad, které měl občas..jak sdělila jí tato mladá jeho sestra..naznačovaly, že něco se s ním děje. Že není šťastný..a že mu něco chybí.. A to něco..byla Láska..

Mladá a sympatická návrhářka díky tomu i velice cítila a vnímala, že to nebude ona sama, koho on opravdu hledá.. I když touha jeho..vnitřně přes duši..i k ní směřovala. Cítila to ve chvíli, kdy se s jeho sestrou o něm bavila. Ale věděla, že ona není ta Pravá pro něho, ale hlavně vnímala silně, že on není a nikdy nebude ten Pravý pro ni..

K tomu setkání ale nikdy nedošlo, protože ona již domů nikdy nedoplula.. Nemohla proto navštívit ani jiná místa..

Byla mladá a smysluplná žena, ale v té době na této lodi..jí skončila i její "životní" cesta. Poznala "luxus" na této proslulé lodi, kterou se kde kdo pyšnil a chlubil..ale k čemu to bylo, když neměla dostatek záchranných lodí, které by mohly zachránit životy kolem 1500 utonulých a na kost zmrzlých lidí..

Tato mladá návrhářka, která do tohoto osudného dne byla plná života..i po výskoku z Titanicu se záchrannou vestou na sobě..ještě nějakou chvíli žila..

Poté ale umrzla..protože voda v Atlantickém oceáně byla tak a tolik ledová.. Nedalo se přežít déle, než-li několik minut, protože nastal ohromný třes celého těla, jak ledová voda do Vás doslova bodá. Poté nastává tuhnutí těla a i velice špatně se dýchá. Stěží se dá pak udržet déle na hladině..je to doslova vysilující a nemožné.. Sice záchranná vesta ji udržela nad ní, ale umrzla na silné podchlazení..

Tím skončila její cesta a budiž jí "zem lehká".. Zde "zem" neznamená význam slova jako přirovnání "hlína"..ale tím a tímto slovním spojením je myšleno vždy..

"Nechť je někomu lehko na Zemi." (na této planetě)

Ona dobře si žila a v dobrém byla její "cesta života" i ukončena..aby se jinam dostala..a pryč z tohoto místa, kde se v té době ocitla. Aby netrpěla, a utrpení kolem jiných lidí nevnímala, ale jen a pouze plula..jemnohmotně a v jiné rovině, tam, kde je vyšší Dimenze..

Tam, kde nikoho nic nebolí a ani nic netrápí.. Tam, kde každá Bytost jen je..existuje. V plném proudu Bytí a v uvědomění si..že je to jiné, ale že to takto plně rezonuje..

Na místě krásném a klidném..a tam, kde i Pravá Láska nachází se..

V té době a na tom místě tak dopadla kdejaká Duše či Energie..ale oni žijí do dnes.. A stále někde plují.. Některé jemnohmotně..a některé i znovu zrodily se..a některé od té doby i vícekrát..

Ale podstatné je, že stále žijí a jsou stále mezi námi všemi..

Přejme jim vše krásné a lehké, než-li zažívaly tehdy..ať zážitek tento nedobrý pro ně navždy z jejich Srdcí zmizí..

💖